Úzkost nebo falešný poplach?

Všimnu si tlaku nebo sevření v břiše… Úzkost! Nějak se mi nedostává dechu… Zase ta úzkost! Uf, zamotala se mi hlava… Jde na mě úzkost! Srdce mi nějak moc buší… Rozjíždí se mi panická ataka! A co to mravenčení v prstech a zpocené dlaně? Je mi nějak horko, ale vždyť venku mrzne. To přece není normální. A nepíská mi teď trochu v uších? Jasný příznak úzkosti! Jak vyšitý z učebnice. Já se toho snad nikdy nezbavím. Jsem odepsaný. Doživotně postižený. Je mi čím dál hůř. Další panickou ataku bych už nepřežil.

Když se nám v hlavě řetězí podobné myšlenky, můžeme mít pravdu, skutečně může jít o příznaky úzkosti, ale také se můžeme plést a vlastním přičiněním si zbytečně přivolávat stres a potažmo i úzkost samotnou. Co nás k tomu vede? Pokud jsme se v průběhu života setkávali s úzkostí častěji, máme úzkostnou povahu, nebo když trpíme úzkostnou poruchou, můžeme si vypěstovat zvýšenou citlivost a pozornost k tělesným i psychickým projevům, které úzkost připomínají. Máme pak tendenci zaměňovat běžné tělesné stavy za projevy úzkosti.

Při zvýšené vnímavosti nás může mírný tlak v břiše navádět k bleskovému závěru, že se nám do života vplížil další úzkostný záchvat. Ale co když jsme prostě jen hladoví? Někdy je to takhle jednoduché. Naše tělo nám signalizuje hlad obyčejnými pocity, jako je sevření břicha nebo škroukání, ale my si to hned vyložíme jako úzkost. K podobně ukvapeným závěrům nás mohou dohnat potíže s dechem. Když jsme nastavení tak, že ve všem hledáme úzkost, pak přehlédneme i fakt, že jsme neběželi za tramvají jen pět metrů, nýbrž celou stovku. Stejně tak nás může zmást mravenčení v rukou v chladu nebo motání hlavy při rychlém vstávání. 

To všechno jsou běžné tělesné reakce. A my to samozřejmě víme, neříkám tu nic nového. Ale často se stává, že si na takové obyčejné příčiny tělesné nepohody „nechceme“ vzpomenout. A tak vyvoláme úzkost jako ducha, který na nás číhá za každým rohem, strach nás čapne za límec, přivodíme si stres, tělo vyplaví kortizol, adrenalin a noradrenalin, které mají řadu účinků, včetně zvýšení krevního tlaku, zrychlení srdeční frekvence a zvýšení svalového napětí, náš strach zesílí, a pak úzkost skutečně nastoupí plnou parou. Roztáčíme začarovaný kruh.

Tělesné projevy, které nejčastěji zaměňujeme za úzkost

Hlad

• Sevření břicha a tlak: Reakce na prázdný žaludek.
• Škroukání břicha: Běžný zvuk při trávení nebo při prázdném žaludku.
• Mírná bolest nebo sevření: Signál, že tělo potřebuje energii.

Zadýchání / dechová nedostatečnost

• Po fyzické námaze: Zvýšená potřeba kyslíku.
• Ve vydýchané místnosti: Nedostatek čerstvého vzduchu.
• V sauně: Vysoká teplota a vlhkost.
• Vystavení alergenům: Alergie, senná rýma.

Mravenčení/brnění

• V chladu: Ztráta citlivosti v důsledku zúžení cév.
• Při dlouhém sezení nebo stání: Dočasné snížení průtoku krve v končetinách.

Motání hlavy / závrať

• Rychlé vstávání: Dočasné snížení průtoku krve v mozku.
• Dehydratace: Nedostatek tekutin v těle.
• Neklidná noc: Nedostatek spánku, narušený spánkový cyklus.

Zvýšený srdeční tep

• Po cvičení: Zvýšená fyzická aktivita.
• Emoce: Strach, vzrušení, ale i jiné silné emoce.

Návaly horka/chladu

• Hormonální změny: Menstruace, menopauza..
• Prostředí: Příliš teplá nebo chladná místnost, teplá deka. 

Změny ve vidění

• Únava očí: Dlouhé hodiny strávené před obrazovkou.

Sucho v ústech

• Dehydratace: Nedostatek tekutin nebo pití diuretických nápojů (např. s kofeinem).
• Jídlo a nápoje: Česnek, cibule, koření, káva, alkohol.

Změny sluchu

• Hluk: Delší, ale i krátkodobé vystavení hlasitému poslechu.

Nervozita nebo neklid

• Kofein a další stimulanty: Konzumace kávy nebo energetických nápojů.
• Neklidná noc: Nedostatek spánku, narušený spánkový cyklus.

Bolesti svalů nebo kloubů

• Neobvyklá fyzická aktivita: Nový typ cvičení nebo neobvyklá práce.
• Změna počasí: Změna tlaku a vlhkosti ve vzduchu.

Jak rozlišit úzkost od běžných reakcí těla?

1.) Uvědomíme si realitu. Když si všimneme nějakého nepříjemného tělesného projevu, vzpomeneme si na to, že tělesné příznaky typické pro úzkost, mohou mít i jiný původ. Může jít o úplně normální reakci na něco, co s úzkostí původně nesouvisí.

2.) Neunáhlujeme se, nezmatkujeme, nepředjímáme. Zamyslíme se, co jiného než úzkost může způsobovat ony pocity, které přitáhly naši pozornost.

3.) Zeptáme se sami sebe:

Je tohle pocit, který už jsem zažil(a) někdy dříve? Pokud ano, o co šlo, co se dělo, co ho způsobilo?

Je tento pocit spojen s nějakou konkrétní situací nebo podnětem?

Mohou mé pocity mít jiný, neškodný původ?

Konkrétnější otázky, které si můžeme položit

(budu mluvit za sebe, v mužském rodě)

„Nemám prostě jen hlad? Kdy jsem jedl naposledy? Co si dát malou svačinku?“

„Co jsem měl k jídlu? Jedl jsem něco těžkého? Nepřecpal jsem se?“

„Vyspal jsem se dnes dobře? Cítil jsem se po probuzení svěží?“

„Nejsem přepracovaný? Neměl bych si na chvíli dáchnout?“

„Mám dost čerstvého vzduchu? Neměl bych vyvětrat?“

„Nevyběhnul jsem ty schody moc rychle? Už mi není patnáct.“

„Jak dlouho už sedím jako pecka? Neměl bych se projít, zacvičit si nebo se projít?“

„Nekoukám do toho monitoru už víc než dvě hodiny v kuse?“

„Když mrzne jako když praští, mohl bych si vzít příště rukavice?“

„Kdy jsem se naposledy napil?“

„Kolik kafíček jsem to dneska měl? Dvě nebo tři, nebo srkám už čtvrté?“

„Necloumají se mnou teď emoce? Nejsem jen rozrušený?“

„Nebylo té muziky ve sluchátkách už dost?“

„Nedělá počasí psí kusy? Poslední dobou je to jako na houpačce.“

A kdybych byl žena, snažil bych se nezapomenout na to, v jaké fázi cyklu zrovna jsem.

Podtrženo sečteno

Úzkost je komplexní stav, který zahrnuje naše emoce, myšlenky i tělesné reakce. Jde o normální lidskou reakci, která nám pomáhá přežít. Může však také paralyzovat a bránit nám v normálním životě. Pokud trpíte úzkostí, možná jste si všimli, že jste na její příznaky přecitlivělí. To znamená, že můžete snadno zaměnit nějaký pocit, stav nebo příznak s úzkostí, i když má jiný, neškodný původ.

Záměrem tohoto článku není znehodnotit váš úsudek nebo skutečnou úzkost, která se vám vkradla do života. Nicméně je důležité učit se nezaměňovat normální tělesné projevy za úzkost. Existuje mnoho způsobů, jak se s úzkostí i panickými atakami vyrovnávat, jak takové stavy lépe zvládat nebo dosáhnout toho, aby jich v životě bylo výrazně méně, o tom je obsah stránek Štěstí naproti, ale někdy může pomoci jednoduchá otázka ve správnou chvíli: „Je to úzkost nebo zvoním na poplach předčasně?“

Zároveň platí, že v případě nejistoty, když se setkáváte s příznaky, které si nedovedete snadno vysvětlit běžnými okolnostmi, vždy se raději poraďte s odborníkem.