Úzkost často pramení z touhy po absolutní kontrole a z iluze, že když budeme mít všechno pečlivě nalajnované, zbavíme se nejistoty. Moderní společnost navíc tlačí na úspěch a efektivitu, což nás vede k přesvědčení, že potřebujeme mít skálopevný dlouhodobý plán, abychom měli vše pod kontrolou. Jenže plánování se snadno zvrhne v toxickou posedlost, když to přeženeme. Pokud si svůj plán představujeme jako...
Nedávno jsem narazil jsem na pár kouzelných vět, jejichž autora bohužel neznám. Zde je volný překlad: „Největším darem tvého života je „dysfunkce“ tvých rodičů – jejich nedokonalost. To, že si ji dokážeš uvědomit, přistupovat k ní s pochopením a soucitem, najít pro ni odpuštění, a díky tomu všemu získat hlubší porozumění a postupně se z této zkušenosti uzdravit – právě to je...
Musím a měl bych – začarovaný kruh ztrát Slova „musím“ a „měl bych“ se stala tichými tyrany našich životů, kteří nám diktují, jak máme žít, přemýšlet a cítit. Denně nás pronásledují jako neúnavní strážci, nutí nás k neustálé aktivitě a vyvolávají pocit, že nikdy nejsme dost dobří. Jsou skrytými sabotéry, kteří nás drží ve věčném začarovaném kruhu nedosažitelného ideálu. Zamysleli...
Nedávno jsem narazil na kouzelný citát Boba Dylana: „Úspěšný člověk je ten, který ráno vstane, večer si lehne a mezitím dělá, co ho baví.“ Dylan se nikdy nenechal strhnout proudem. Z folkového zpěváka se během šedesátých let proměnil v rockovou ikonu. Prostě vzal do ruky elektrickou kytaru a neřešil, kolika skalním fanouškům tím nadzvedne mandle. Nešlo mu o to, co od něj...
Vývoj názorů na svědomí a superego Pohled na svědomí a superego (svědomí či vnitřní kritik) se v průběhu historie vyvíjel a proměňoval, prošel si křivolakou cestou. Původně mezi těmito dvěma pojmy neviděli odborníci žádný zásadní rozdíl – shodovali se, že jde o jeden vnitřní hlas, který nás hodnotí a kontroluje. Postupem času však filozofové, psychologové a psychoanalytici začali tyto pojmy více rozlišovat a přehazovali si...
Možná to také znáte: „Nemůžu se rozhodnout ani kdybych se rozkrájel.“ „Váhám už celou věčnost.“ „Když já nevím, jak se rozhodnout.“ „Já vlastně ani nevím, co chci!“ Až by se chtělo bouchnout do stolu. Ale i k tomu může být těžké se odhodlat. Čím to, že se rozhodovací stroj někdy zadře? Každé naše jednání je výsledkem rozhodování,...
Většina lidí – zhruba 70 % – má za sebou nějaký traumatický zážitek a přibližně u 4 % z nich se vyvine posttraumatická stresová porucha (PTSD) s různorodými příznaky, od poruch spánku až po sebedestruktivní chování. Bolestivé vzpomínky se mohou vynořit bez varování u kohokoli z nás a obvykle se objevují v podobě obrazu nebo krátkého filmu v naší mysli – tzv. flashbacku (záblesk mysli). Takové...
V životě každého z nás existují chvíle, kdy nad sebou ztrácíme kontrolu. V mnoha případech s tím nenaděláme vůbec nic. Může jít o prostý tělesný reflex, automatismus, důsledek poruchy či nemoci, můžeme se nutkavě oddávat svým zlozvykům a závislostem, nebo nemusíme být při plném vědomí, třeba když spíme a hlavou se nám honí sny. Ale vůbec nejčastěji si ztrátu sebekontroly uvědomujeme,...
Prakticky všichni v sobě máme do určité míry zažitou představu „blázince“ jako místa plného nekonečných bílých chodeb s řadami dveří vybavených kukátky, skrz které lze nahlížet do zvukotěsných vypolstrovaných pokojíčku, ve kterých jsou zavření kvílející blázni ve svěracích kazajkách. Možná vás zklamu, ale blázince v tomto smyslu neexistují. Takové představy do našich hlav nacpaly za vlasy přitažené příběhy filmových blockbusterů a knižních bestsellerů,...
Jedním z hlavních důvodů, proč se naše psychické potíže tolik vlečou, bývá odkládání návštěvy odborníka. Když nás píchne v břiše nebo zaškrábe v krku, letíme hned k doktorovi, ale když nás trápí deprese nebo úzkosti, máme tendenci si to nechávat pro sebe a nad odbornou pomocí máváme rukou. Co nás k tomu vede? 1.) Stigmatizace psychických problémů. K hraní si na siláky...
Robert Řeřicha