Možná to také znáte: „Nemůžu se rozhodnout ani kdybych se rozkrájel.“ „Váhám už celou věčnost.“ „Když já nevím, jak se rozhodnout.“ „Já vlastně ani nevím, co chci!“ Až by se chtělo bouchnout do stolu. Ale i k tomu může být těžké se odhodlat. Čím to, že se rozhodovací stroj někdy zadře? Každé naše jednání je výsledkem rozhodování,...
Většina lidí – zhruba 70 % – má za sebou nějaký traumatický zážitek a přibližně u 4 % z nich se vyvine posttraumatická stresová porucha (PTSD) s různorodými příznaky, od poruch spánku až po sebedestruktivní chování. Bolestivé vzpomínky se mohou vynořit bez varování u kohokoli z nás a obvykle se objevují v podobě obrazu nebo krátkého filmu v naší mysli – tzv. flashbacku (záblesk mysli). Takové...
V životě každého z nás existují chvíle, kdy nad sebou ztrácíme kontrolu. V mnoha případech s tím nenaděláme vůbec nic. Může jít o prostý tělesný reflex, automatismus, důsledek poruchy či nemoci, můžeme se nutkavě oddávat svým zlozvykům a závislostem, nebo nemusíme být při plném vědomí, třeba když spíme a hlavou se nám honí sny. Ale vůbec nejčastěji si ztrátu sebekontroly uvědomujeme,...
Prakticky všichni v sobě máme do určité míry zažitou představu „blázince“ jako místa plného nekonečných bílých chodeb s řadami dveří vybavených kukátky, skrz které lze nahlížet do zvukotěsných vypolstrovaných pokojíčku, ve kterých jsou zavření kvílející blázni ve svěracích kazajkách. Možná vás zklamu, ale blázince v tomto smyslu neexistují. Takové představy do našich hlav nacpaly za vlasy přitažené příběhy filmových blockbusterů a knižních bestsellerů,...
Jedním z hlavních důvodů, proč se naše psychické potíže tolik vlečou, bývá odkládání návštěvy odborníka. Když nás píchne v břiše nebo zaškrábe v krku, letíme hned k doktorovi, ale když nás trápí deprese nebo úzkosti, máme tendenci si to nechávat pro sebe a nad odbornou pomocí máváme rukou. Co nás k tomu vede? 1.) Stigmatizace psychických problémů. K hraní si na siláky...
Psychoterapie je založená na vztahu mezi terapeutem a klientem. Jako kterýkoli jiný vztah, i terapie vyžaduje jasná očekávání, zdravé mantinely, a upřímnost. Když už k tomu dojde, je důležité, aby jak terapeut tak klient byli schopní připustit, že se jejich osobnosti nebo perspektivy nepotkávají. Z různých důvodů se může stát, že je lepší terapeutický vztah ukončit. Nebudete ztrácet váš čas, ani...
Pokud jste už zkoušeli všechno možné, a přesto nemáte pocit, že by se váš psychický stav jakkoli zlepšil, je pochopitelné, že jste z toho frustrovaní a jen těžko sbíráte motivaci zkoušet dál. Nejde ale ani tolik o to vyzkoušet všechno, co se nabízí, podstatnější je se soustředit na pár nejzákladnějších postupů a držet se jich jako klíště. Ať už jde o prostý...
Jednou z nejčastějších příčin nelepšícího se stavu pacienta je odmítání farmakologické léčby, přestože je indikovaná. Kromě toho, že jsou psychofarmaka stigmatizovaná představou „když budu brát prášky na psychiku, udělá to ze mě certifikovaného blázna“, bývá ještě častějším důvodem odmítání léků vnitřní diktát „přece do sebe nebudu cpát chemii“. Když se pak takového „odmítače“ zeptám, co tím vlastně myslí,...
Existuje celá řada dobře ozkoušených a prokazatelně účinných antidepresiv, anxiolytik a jiných psychoaktivních látek. Přesto vám nikdo nezaručí, že se účinek spolehlivě dostaví. Reakce na jakékoli léky je vždy individuální, u antidepresiv i jiných psychoaktivních látek to platí dvojnásob. Nikdy byste neměli usnout na vavřínech a spoléhat se jen na léky nebo potravinové doplňky. Když pocítíte úlevu, neznamená to ještě, že byste měli...
1.) Beru antidepresiva, ale vše je při starém Jestliže nepociťujete změnu v počátku užívání antidepresiv, neházejte hned flintu do žita. Účinek mnoha antidepresiv se dostavuje v plné síle až po několika týdnech pravidelného užívání. Může být těžké takové období přečkat, obzvlášť pokud jste nasazení antidepresiv odkládali až do chvíle, kdy to bylo k nesnesení. Nezbývá než se obrnit trpělivostí, věřit,...
Robert Řeřicha