Bez relaxace ani ránu Pokud trpíme úzkostí a poprosíme lékaře nebo psychoterapeuta o radu, jak se máme těch nepříjemných stavů zbavit nebo si od nich aspoň na chvíli ulevit, aniž bychom se museli spoléhat jen na léky, v naprosté většině případů zazní na prvním místě doporučení „RELAXUJTE!„. Nejde o ledajaké zaklínadlo, uvolňování celého těla je pro zvládání a překonávání úzkosti opravdu zásadní. Ať...
Naprostá většina z nás běžně dýchá hrudníkem a vydatně zapojujeme i svaly v krku a zádech. Při takovém dýchání, obzvlášť když je hluboké a zrychlené, převažuje stimulační efekt skrze aktivaci sympatického autonomního nervového systému. To je přesně to, co při stresu, úzkosti nebo panice opravdu nepotřebujeme. Zachránit nás může prosté brániční dýchání, kterým svému mozku říkáme „kamaráde, klid, neboj, všechno bude v pořádku“....
Pokud jste už zkoušeli všechno možné, a přesto nemáte pocit, že by se váš psychický stav jakkoli zlepšil, je pochopitelné, že jste z toho frustrovaní a jen těžko sbíráte motivaci zkoušet dál. Nejde ale ani tolik o to vyzkoušet všechno, co se nabízí, podstatnější je se soustředit na pár nejzákladnějších postupů a držet se jich jako klíště. Ať už jde o prostý...
Když jsme v sevření nějaké tíživé situace nebo zavalení řadou větších i menších problémů, a přepadnou nás úzkosti nebo depresivní nálady, máme někdy tendenci svalovat vinu na vnější okolnosti. Nejde ale tolik o problémy samotné, jako spíš o přehnanou reakci na ně. Ten nejtěžší životní boj probíhá uvnitř nás. Našimi úhlavními nepřáteli nejsou konkrétní problémy a situace, které nám zrovna dělají starost, nýbrž...
Termín, kdy dojde ke zlepšení stavu, vám nikdo neslíbí. Nezbývá než připomenout pravidlo, které jen málokdo rád slyší: Čím dřív se začnete soustředit na své zdraví a začnete pro své tělo něco dělat, tím větší šanci budete mít na brzkou úlevu. Každý, kdo si stěžuje na to, že se ho úzkosti drží jako klíště, by si měl nejdřív co...
Když některému klientovi vysvětluji, že tím prvním zásadním krokem, který musí udělat, je najít si každý den chvíli pro práci na sobě, rozumějme pro začátek půl hodiny nebo hodinu, bývá tou nejčastější reakcí zděšení a rezolutní prohlášení: „Ale já na to nemám čas!“. Na první pohled to tak může opravdu vypadat. Máme své zodpovědnosti v práci i v rodině, je toho...
Robert Řeřicha