Mnohé naše vzorce chování nevznikly proto, že bychom byli slabí nebo „špatní“, ale jako způsob, jak se chránit před odmítnutím, selháním nebo bolestí. Časem nám ale tyto strategie mohou začít komplikovat život, vztahy i kontakt se sebou samými. Jak takové zažité vzorce postupně měnit pomocí malých kroků a behaviorálních experimentů?
Pocit, že musíme všechno zvládnout sami, je jedním z nejpřísnějších nároků, které na sebe klademe. Když nás napadne, že bychom možná potřebovali podporu, může jít o signál, že bychom se měli na někoho obrátit. Pokud nezvládáme běžný život, máme obavy o své zdraví nebo se objevují myšlenky na sebevraždu, je nezbytné okamžitě vyhledat odbornou pomoc.
Afirmace nejsou kouzelná formule ani zbytečný nesmysl. Když se používají realisticky a ve správném kontextu, mohou pomoci zvládat stres, pracovat s myšlenkami a posilovat psychickou odolnost. Klíčem je odlišit funkční přístup od populárních zjednodušení a naučit se pracovat nejen s větami, ale i s tělem, emocemi a pozorností.
Snažíte se úzkosti vyhnout? Právě tím ji možná udržujete při životě. Přečtěte si článek o tom, jak funguje expoziční terapie a proč ta správná cesta ven ze strašidelného zámku vede vždycky skrz strach.
Když si přečtete čtyři díly seriálu o psychických obranách, může se stát zvláštní věc. Najednou je začnete vidět všude. U sebe, u partnera, u kolegů, u rodičů, u dětí. V každé hádce, v každém vyhýbání, v každém „mně to nevadí“ nebo „jasně, že můžeš!“. Může to přinést určité uspokojení a úlevu, protože vám konečně dává smysl, proč reagujete tak, jak reagujete. Ale také se může...
Zralé obrany nejsou o tom, že přestaneme cítit úzkost nebo bolest. Jsou o tom, že se před nimi nemusíme schovávat. Místo zkreslování reality se učíme ji unést – s větším odstupem, větší pružností a větší svobodou reagovat.
Psychické obrany nejsou slabost, ale způsob, jak naše mysl zvládá úzkost, tlak a bolest. V tomhle díle se podíváme na nezralé obrany – od popření a projekce až po disociaci nebo somatizaci – a ukážeme si, jak se nenápadně projevují v běžném životě.
Psychické obrany chrání naši mysl před úzkostí, studem i vnitřními konflikty. Proč ale běží téměř neustále a před čím se vlastně tolik bráníme?
Psychické obrany jsou automatické procesy, kterými se naše mysl chrání před úzkostí a psychickou bolestí. Nemění samotnou realitu, ale způsob, jakým ji prožíváme a interpretujeme – někdy tak chytře, že dokážeme něco nevědět, i když to vlastně víme.
Blíží se jaro a léto. Hurá? Jaro a léto jsou tradičně příležitostí k aktivitám všeho druhu. Dáváme si předsevzetí, že začneme běhat, že projedeme co nejvíc cyklostezek, nebo že zdoláme hned několik třítisícovek. Míváme lepší náladu a energie na rozdávání, jde to samo. Většině lidí sluníčko vlévá život do žil, ale zdaleka tomu tak nemusí být vždy. Očekáváme, že budeme šťastní...
Robert Řeřicha