
Psychické obrany (Díl 2): Před čím se vlastně tolik bráníme?
Psychické obrany chrání naši mysl před úzkostí, studem i vnitřními konflikty. Proč ale běží téměř neustále a před čím se vlastně tolik bráníme?

Psychické obrany chrání naši mysl před úzkostí, studem i vnitřními konflikty. Proč ale běží téměř neustále a před čím se vlastně tolik bráníme?

Co se v člověku děje, když „už nemůže“ Kolaps organismu z přetížení zní jako pojem z medicíny, ale ve skutečnosti jde o velmi konkrétní prožitek, který zná mnohem víc lidí, než si připouštíme. Je to okamžik, kdy tělo přebírá řízení, protože psychika i nervový systém už dlouho fungují za hranicí únosnosti. V takovém momentu přestávají platit běžné představy o tom, že „se stačí uklidnit“,...

Jsou chvíle, kdy se tělo ozývá tak nahlas, že ho nejde přeslechnout. Vnitřní třes dokáže proměnit klidné ráno v úzkostnou nejistotu a běžný den v zápas o udržení rovnováhy. Na rozdíl od viditelného chvění rukou nebo nohou se vnitřní třes odehrává hluboko uvnitř – vibruje v hrudníku, kmitá v břiše, pulzuje pod kůží jako neviditelný elektrický proud. Dostavuje se nepříjemný pocit,...

Panika bez konkrétního nepřítele Panická ataka je náhlý a silný zážitek extrémní úzkosti, která se v těle projeví jako lavina fyzických příznaků: zrychlený tep, tlak nebo tíseň na hrudi, dušnost, závrať, pocení, třes, nevolnost, pocit ztráty kontroly, někdy i odcizení od sebe nebo okolí. Typické jsou také příznaky jako znecitlivění a mravenčení končetin, návaly horka nebo chladu, poruchy vidění, sucho...

Úzkostný záchvat je zvláštní paradox. Tělo spustí poplach, jako by hrozilo bezprostřední nebezpečí, ale ve skutečnosti na nás žádný tygr neskáče, ani nehoří dům. To, co člověk prožívá, je skutečné v každém detailu, a přesto se ukáže, že zdroj hrozby je iluzorní. Veškerá schopnost racionálně uvažovat mizí při záchvatu úzkosti jako pára nad hrncem. Jak tedy poznat, kdy jde...

Úzkost je přirozenou součástí lidské existence – hlubokým prožitkem, který nás konfrontuje s nejistotou a smyslem našeho bytí. Někdy se projeví tichým tlakem na hrudi, jindy nás překvapí její ochromující síla, která nás táhne ke dnu, anebo se potkáváme jen s neklidnou těžko polapitelnou předtuchou, pocitem, že něco není v pořádku, i když všechno vypadá „ok“. Úzkost tedy není jen strach...

Když se bez příkras podíváme na to, jak žijeme, v čem se pohybujeme, čemu všemu jsme vystaveni, je těžké si představit, že bychom v takových podmínkách mohli dlouhodobě přežívat bez úzkosti. Úzkost roste tam, kde jsme opustili tělo a žijeme hlavou, výkonem, kalendářem, vzdáleni od rytmu přírody. Dnešní člověk tráví stále více času v abstraktním digitálním světě, v přerušovaném čase i prostoru....

Pro zvládání úzkosti jsou zásadní nejen terapeutické metody, ale také zdravé návyky a vyvážený životní styl. Podrobný popis režimových opatření přesahuje rámec této cvičebnice, proto nabízím pouze stručný přehled nejdůležitějších aktivit a úprav životního stylu, které podporují duševní pohodu a pomáhají zmírnit úzkost. Pravidelná fyzická aktivita (i pět minut se počítá) Aerobní cvičení, jako je běh, chůze nebo...

Úzkost svazuje tělo i mysl, využívá každé naší slabosti. Připadáme si jako trpaslíci, kteří mají vytlačit z ringu dobře živeného sumo zápasníka natřeného dětským olejíčkem. Nerovný souboj nás vyčerpává, zanechává trhliny v sebevědomí, až váháme, jestli má smysl pokračovat. A když se navíc setkáváme s nepochopením našich blízkých, prohlubuje se v nás pocit izolace, ve které není čeho se chytit. I když...

Nečekejte, až budete mít všechno, abyste si mohli užívat života. Už máte život, abyste si mohli užívat všeho. Až si pořídím nové auto… Až budu mít dům… Až budu mít rodinu… Až udělám zkoušku… Až budu dospělý… Až nebudu mít tolik práce… Až nebudu mít tolik starostí… Až nebudu ve stresu… Až to všechno budu mít… Až to...