Když nás trápí úzkost a psychosomatické potíže, máme pocit, že v hlavě je vše v pořádku, ale tělo si dělá, co chce – odmítá nás poslouchat. Je dost možné, že nás tělo neposlouchá proto, že jsme my dlouho neposlouchali je. Teď dává signál, že je na čase něco změnit. Tělo k nám promlouvá tou jedinou řečí, kterou zná. Nedokáže své...
Všimnu si tlaku nebo sevření v břiše… Úzkost! Nějak se mi nedostává dechu… Zase ta úzkost! Uf, zamotala se mi hlava… Jde na mě úzkost! Srdce mi nějak moc buší… Rozjíždí se mi panická ataka! A co to mravenčení v prstech a zpocené dlaně? Je mi nějak horko, ale vždyť venku mrzne. To přece není normální. A nepíská mi teď trochu...
Je dost možné, že tělo vás neposlouchá proto, že jste dlouho neposlouchali vy jeho. Teď dává signál, že je čas něco změnit. Zatím ale neví přesně co, tak to dává najevo napětím, bolestí, různými psychosomatickými příznaky, únavou, emocemi, úzkostmi nebo depresí. Myšlenky a dialogy, které „slyšíte“ ve vaší hlavě nejsou řečí těla. Většinou jde o množství různých...
Robert Řeřicha