Je tu další noc. Tma jako v pytli, ticho by se dalo krájet a partner už dávno spí. Dokonce to vypadá, že dnes nebude chrápat! Přejeme mu to, snad jen s lehkou trpkostí na jazyku. Naše tělo sice leží, ale mysl jede naplno. Jako by celý den čekala právě na tuhle chvíli, aby nám předložila rozmanité úvahy, výčitky, plány a obavy....
Panika bez konkrétního nepřítele Panická ataka je náhlý a silný zážitek extrémní úzkosti, která se v těle projeví jako lavina fyzických příznaků: zrychlený tep, tlak nebo tíseň na hrudi, dušnost, závrať, pocení, třes, nevolnost, pocit ztráty kontroly, někdy i odcizení od sebe nebo okolí. Typické jsou také příznaky jako znecitlivění a mravenčení končetin, návaly horka nebo chladu, poruchy vidění, sucho...
Úzkostný záchvat je zvláštní paradox. Tělo spustí poplach, jako by hrozilo bezprostřední nebezpečí, ale ve skutečnosti na nás žádný tygr neskáče, ani nehoří dům. To, co člověk prožívá, je skutečné v každém detailu, a přesto se ukáže, že zdroj hrozby je iluzorní. Veškerá schopnost racionálně uvažovat mizí při záchvatu úzkosti jako pára nad hrncem. Jak tedy poznat, kdy...
Hudba jako terapeutická intervence Probudit se s úzkostí je jako najít doma zloděje. Tělo je sevřené ještě dřív, než mozek pochopí proč. A právě v tom okamžiku, ještě než se pustíme do boje sami se sebou, můžeme udělat něco zdánlivě bezvýznamného: pustit si hudbu. Třeba tu, která nám připomíná indiánské léto, nebo prostě jen hlas, který zní, jako by...
Vzpomínáte si na chvíli, kdy jste řekli „jsem v pohodě“, i když vám bylo mizerně? Nebo když jste přikývli na něčí názor, i když jste uvnitř cítili odpor? Slova dávala smysl, ale něco ve vás se stáhlo. Možná jste cítili jen drobný, sotva postřehnutelný rozpor mezi tím, co říkáte, a tím, co skutečně je. Naše slova nikdy neobsahují čistou pravdu. Spíš...
Úzkost je přirozenou součástí lidské existence – hlubokým prožitkem, který nás konfrontuje s nejistotou a smyslem našeho bytí. Někdy se projeví tichým tlakem na hrudi, jindy nás překvapí její ochromující síla, která nás táhne ke dnu, anebo se potkáváme jen s neklidnou těžko polapitelnou předtuchou, pocitem, že něco není v pořádku, i když všechno vypadá „ok“. Úzkost tedy není jen strach...
Když se bez příkras podíváme na to, jak žijeme, v čem se pohybujeme, čemu všemu jsme vystaveni, je těžké si představit, že bychom v takových podmínkách mohli dlouhodobě přežívat bez úzkosti. Úzkost roste tam, kde jsme opustili tělo a žijeme hlavou, výkonem, kalendářem, vzdáleni od rytmu přírody. Dnešní člověk tráví stále více času v abstraktním digitálním světě, v přerušovaném čase i prostoru....
Imaginace pomáhá tělu i mysli uvolnit se tam, kde je sevření příliš silné na to, abychom ho povolili vůlí. V obrazech se ukrývá síla – aktivují smysly, obejdou přetížený racionální mozek a mluví přímo k tělu. Pro inspiraci vám nabízím různé představy, které napomáhají uvolnění při body-scanu. Hlava: Je plná jemných pírek. Je lehounká jako balon stoupající do nebe. Mysl je uvolněná...
Mnoho bariér a bloků na cestě k uzdravení pramení z toho, že během stresu, úzkosti, záchvatů paniky nebo depresivní nálady nás napadají nesmysly, polopravdy a nepravdy. Snadno jim uvěříme, protože naše kritické myšlení je oslabené. Neuvědomujeme si, že myšlenková zkreslení překrucují realitu a každou cestu nevědomky opatřujeme cedulí „slepá ulice“. Když nás zaplaví úzkost, tělo přechází do stavu pohotovosti. Stresové hormony nám...
Meditace Slovo „meditace“ pochází z latinského meditatio, které znamená „rozjímání“. Historicky označovalo také „myšlení“, „přemítání“ nebo „cvičení“. V současnosti meditace představuje techniku k dosažení meditativního stavu vědomí a sebepoznání. První zmínky o meditaci najdeme ve starých indických textech, které používají termín dhyana. Jde o stav trvalé pozornosti nebo zaměření mysli na zvolený bod koncentrace, ať už jde o fyzický předmět, myšlenku nebo pocit....
Robert Řeřicha